Toulačka po Balkánu
06.10.2021 11:49
V sobotu 11.9.2021 v Covidové době jsem se vydal na toulání po jižní Evropě. Nechal jsem do sebe předběžně něco píchnout, nechal to v těle uzrát a vyrazil eNirem z Ostravy. První noc jsem zůstal v Brně abych doplnil zásoby jídla na cestu, jak jsme byli z ery komunismu zvyklí při cestě do Jugošky. Na hotelu mi přikázali roušku,otestovali mě, zkontrolovali doklad o očkování a za nemalý peníz ubytovali. V neděli ráno jsem jsem odjel do Hodonína, kde jsem bezplatně nabíjel, protože mi s autem prodali i nabíjecí čip. Abych minul placené slovenské dálnice, jel jsem na Trnavu a potom ke Komárnu. Jsou tam v obci Patince římské termální lázně, kde jsem se za 13 euro ubytoval v četně nabíjení. Dokonce mě majitel apartmánu pozval na ochutnávku maďarského guláše. Po obědě jsem jel do Nových Zámků na setkání elektromobilistů. Akce nebyla veliká, ale bylo dost doprovodného programu.Ve velmi slunečném odpoledni jsem neobdivoval jen různé elektrovehikly, ale hlavně ,,tanečnice z Lúčnice". Na akci jsem poznal elektromobilisty ze Slovinska, kteří byli ubytováni na stejném hotýlku. Stal jsem se tedy členem jejich elektromobilní asociace Društvo e-mobilnost Slovenia - DEMS. Šli jsme na společnou večeři a dojednávali budoucí možné spolupráce. Večer na hotelu debaty pokračovaly. Nikde na Slovensku po mě nechtěli roušku a nekontrolovali jestli jsem očkovaný. Ptal jsem se proč a vysvětlili mi, že právě je na Slovensku papež a lidi mají jiné starosti. Covidvirus to asi akceptoval a nedělal jim problemy. Ráno kolegové odjížděli k domovům a já vyrazil prozkoumávat okolí, protože jsem si ubytování prodloužil. Navštívil jsem pozůstatky římského vojenského tábora, rychle projel veliké gheto u Dunaje na okraji Komárna, navštínil pevnost Komárno a na tamním historickém náměstí jsem s místním cigánským houslistou dlouze diskutoval o tom,co můžeme pro Evropu udělat, aby se nám žilo líp. V úterý jsem přejel bez zastávky Maďarsko. Možná to někteří nevědí, ale jejich řeč je úplně jiná než ostravština a je s nimi proto těžká domluva. Někde v objíždce jsem sjel z dálnice a přejel do Slovinska po okresní cestě. Zaujala mě malá osada Moravské Toplice, kde žijí obyvatelé s českými kořeny. Na oběd jsem si zajel do Mariboru, kde jsem u LIDLu opět zdarma dobíjel. Večer jsem přijel do Lublaně, kde jsem měl zajištěné ubytování s nabíjením. Jel jsem na třídení evropské sympozium o elektromobilitě a energetické budoucnosti. Akci spolupořádalo České velvyslanectví ve Slovinsku. Nám hostům hodně pomohla jejich asistentka - naše MORAVAČKA - , Dáša Šoberová, která tam žije. V Lublani jsem se potkal s kamarády ze Slovinské asociace DEMS, navštívil město, hrad a okolí. Ve městě je před domy skoro v každé ulici parkováni pro elektromobily s nabíjecími stojany. To je odpověď na otázku čechů ,, kde budu nabíjet, když jsem z paneláku ? " Po městě jezdí zdarma několik elektrických asi osmimístných autobusků ZELENI KAVALIR. Stačí zamávat, nasednout a říct kam chcete odvézt. Někde to prostě umějí. Byl jsem v Lublani tři noci a nevím, jestli vědí, že my u nás v česku máme tzv. Covid. Opět mě nikdo nikde nekontroloval a neobtěžoval s rouškou. V pátek jsem se vydal k moři. Bylo to jen 100 kilometrů, tak jsem si to nechtěl nechat ujít. U slovinského moře jsem se rozhodl, že pojedu vyzkoušet bezplatné rychlonabíjení v Chorvatsku. Opravdu stojany firmy ELEN nechtěly peníze, jen registraci přes mobil ke spuštění stojanu. Abych vyzkoušel i trajekt, vydal jsem se na ostrov Pag. Tam jsem si našel u pláže malý apartmán. Cena ubytování byla nižší než na jižní Moravě. Na pláži jsem se zapovídal s německým důchodcem Klausem a jeho ženou Morenou, která pochází z Dominikánské republiky. Důchodci bydlí u Kolína nad Rýnem a pozvali mě na výlet lodí, který pořádal jejich soused Manfred. Když jsme obeplouvali ostrov Pag, viděl jsem veliký katamarán se jménem Leverkusen. Byl to další jejich kamarád Axel a právě se u lodě koupal. Prohodili jsme pár slov a domluvili se na večerní setkání v taverně při západu slunce na odlehlém místě na konci ostrova. Seděli jsme a povídali si až do rána druhého dne. Obdivoval jsem, jak se němečtí osmdesátiletí důchodci baví a užívají života. Zaujal mě Axel, který má už dospělé děti a vztah s manželkou už mu nefunguje jako dřív. Koupil si tedy katamarán a půl roku v něm žije na Jaderském moři. Když se ochladí pluje měsíc za teplem do Mexického zálivu. Přivydělává si jako ajťák a práci dělá při svých plavbách. Je to vlastně ,,bezdomovec". Když jsem poslouchal jejich příběhy o tom jak a kde tráví zbytek svého života, přemýšlel jsem, kde u nás soudruzi udělali chybu. V Novalji na Pagu jsem pobyl několik dnů a se svým dojezdem 500 kilometrů jsem poznával i vzdálené okolí. Zajímavý byl třeba Solivar, kde vyrábějí sůl odpařováním mořské vody. Z domu mi volali, že syn nesmí do školy, protože jejich spolužačka má chřipku, tak jsem s návratem nespěchal. Protože jsem vyrůstal na Vinetuovi, jel jsem se podívat na Plitvické jezera, kde se scény natáčely. Zklamalo mě, že celý obrovský národní park je obehnaný plotem a vidět jezera je možné jen po zaparkování na hromadném placeném parkovišti a potom kus pěšky. Ale asi vytěžené peníze investují do bezplatného dobíjení elektromobilů, tak proč ne. V půli týdne jsem se rozhodl i přesto, že jsem měl dost čistého prádla, že plánované poznání rumunského Banátu odložím na jindy a směřoval k domovu. Přefičel jsem Maďarsko a v noci dojel na Slovensko, kde jsem přespal a nabil u kamaráda v Nových Zámcích. Na Slovensku jsem zjistil, že v Česku pořád řádí to hrozné strašidlo Covid, tak jsem nejel domů, ale stavil jsem se u příbuzných, kde asi o tom strašidlu ani nevědí. Pomohl jsem na chalupě s drobnými pracemi a 26.září v neděli ráno vyrazil do Ostravy.
Byl jsem na cestách přes dva týdny, ujel 2630 kilometrů, všude nabíjel ,, bez placení ". Protože jsem měl dost času a nespěchal, měl jsem průměrnou spotřebu jen 13,7 Kwh/100km. Kdybych kupoval elektřinu za 4 Kč/ kwh, měl bych na 100 kilometrů náklad asi 54 korun. Na celých 2630 kilometrů potom asi 1400 korun. Díky využívání bezplatných nabíjení jsem měl náklady na dopravu nula. Za tyto ušetřené peníze jsem si zaplatil ubytování a jídlo je v zahraničí levnější než u nás.
No nekup to , Milan
elektromilan.rajce.idnes.cz/Toulacka_na_Balkan/